Blue Brake

MODRÁ PAUZA aneb dělejme to jinak!

Klimatické změny se svými důsledky pro Modrou planetu – Zemi – probíhají, bylo tomu tak v minulosti a je tomu tak i nyní. Tají ledovce, zvyšuje se hladina moří (nyní cca 4,4 mm/rok), mění se počasí, a to nejen v Evropě. Přibývá obav ze sucha v různých částech světa, z rozsáhlých požárů i možného hladomoru. O tom není pochyb.

Příčin je jistě řada. Sluneční erupce, sklon zemské osy, atd. Jednou z nich může být i růst množství tzv. skleníkových plynů: vodní páry, kysličníku uhličitého, kysličníku dusného, metanu, ozónu, freonů, atd. Princip této teorie, kterou nezpochyb-ňujeme, spočívá v tom, že sluneční záření, které na Zemi dopadá a činí jí obyvatelnou, se částečně odráží zpět do ves-míru. Protože ale naše atmosféra není zcela pro toto ze Země odražené záření prostupná, část jej vrací zpět k povrchu země. Zde s jistou nadsázkou mluvíme o skleníkovém efektu a skleníkových plynech (viz výše). Je třeba říci, že bez to-hoto efektu by teplota povrchu planety byla pod bodem mrazu, tedy daleko hůře obyvatelná než nyní. Faktem zůstává, že množství skleníkových plynů v poslední době vzrůstá a skleníkový efekt se tím mírně zvyšuje, kvantifikovat ale jejich vliv na klimatické změn neumíme. Mimochodem množství CO2 produkovaného člověkem odpovídá přibližně 3,5 % z celkového množství produkovaného naší planetou a z těch-to 3,5 % pouhých 8,6 % je produkováno námi, kteří žijeme v Evropě! To je něco přes tři promile produkce veškerého CO2 na Zemi. A CO2 je pouze jedním ze skleníkových plynů- jeho podíl je do 26%, přičemž podíl vodní páry 45-65% (při oblačnosti až 80%).

Stávající hladiny C02 v naší atmosféře sice nyní mírně rostou, ale jsou mnohokráte menší než dříve. (graf níže)

Graf množství kysličníku uhličitého (CO2) v atmosféře v průběhu stovek miliónů let

Koláčový graf podílu produkce CO2 v roce 2020 jednotlivými zeměmi a oblastmi světa

Klimatické změny mají i další příčiny než jenom skleníkové plyny, kupříkladu také mořské proudy ovlivňující významným způsobem celé kontinenty. V této souvislosti se hodně mluví o jevu El Niňo, který má vliv na velké plochy Tichého oceánu a tím na počasí v Austrálii, Oceánii, Jihovýchodní Asii a ve střední a Jižní Americe. Zjednodušeně řečeno – u klimatických změn jde o směsici řady faktorů a souvislostí, které neumíme rozklíčovat a natožpak posoudit míru jejich vzájemného vlivu.

Jisté však je, že jedině Evropa jde příkladem a skutečně redukuje produkci CO2- o více než 20% od roku 2008. Ostatní naopak. (viz graf níže)

Z výše uvedeného vyplývá:

  • Klimatické změny probíhají
  • Vliv na ně má celá řada faktorů
  • Jen jedním z nich jsou tzv. skleníkové plyny
  • Skleníkové plyny produkované člověkem mají menšinový vliv na klimatické změny a jeho výši nejsme schopni kvantifikovat
  • Evropa může svým snížením produkce skleníkových plynů jen velmi okrajově nebo takřka vůbec ovlivnit klimatické změny

Evropská komise a Evropský parlament na základě výše uvedených faktů nemá v žádném případě právo zcela zásadním způsobem měnit život nás Evropanů a navíc bez možnosti o těchto změnách rozhodovat!

Evropská unie svým přijetím tzv. Klimatického zákona (červen 2021), se zavázal v roce 2030 dosáhnout 55% snížení emisí CO2 oproti roku 1990 a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

Tato opatření jsou rozpracovávána do souboru opatření Fit for 55, která mají ovlivnit zásadním způsobem produkci skleníkových plynů Evropou a to skoro ve všech směrech našeho života. Nejde jen o energetiku, ale celý průmysl, zemědělství, bydlení. Prakticky vše, co nyní známe (nejen automobily) má býti změněno. A spíše k horšímu z pohledu nás jednotlivých lidí. Nebudeme mít na auta, ta budou spíše jen pro bohaté, v lepším případě sdílená. Budeme sledováni, kolik produkujeme CO2- jednotlivě, co jíme, maso bude drahé a bude jej málo. Ale může být hůře. Evropa zchudne, průmysl bude částečně likvidován nebo přesunut mimo EU. Bude daleko více nezaměstnaných, neboť nové technologie řadu lidí potřebovat nebudou a neuživí je. Evropa se stane pro ostatní svět skanzenem. (vše v naší brožuře Stop Green Deal, která je ke stažení na tomto webu v sekci Home.

Tyto plány, aniž by byly mezi občany řádně prodiskutovány, jsou nyní zákonem. A budou stát bilióny eur. Evropa na ně nemá. Politici, kteří si jsou částečně vědomi těchto problémů, „vymysleli“ institut emisních povolenek, původně jako nástroj jakého si „odpustku“ pro znečišťovatele/producenty CO2.

Emisní povolenky se staly předmětem obchodu, svým způsobem se vymkly kontrole a nyní stojí tento odpustek nebo-li jedna emisní povolenka (tj. jedna tuna CO2 nebo ekvivalentu skleníkového plynu) něco málo pod 100 Eur (léto 2023). Tato cena, která má do budoucna stoupat, představuje v energetice, již brzy v dopravě a teplárenství vý-znamnou inflační zátěž, která zásadně ovlivňuje veškeré ceny produktů, které kupujeme. Navíc brzy (2026-2027) má být zavedena nová evropská daň, která náš život opět prodraží. Chceme to? A je to opravdu nutné? Z výše uve-deného vyplývá, že není.

Naše iniciativa chce tímto projektem BLUE HOPE- BLUE BREAK, zrušit Emisní povolenky, které jsou hlavním nástrojem Evropského systému pro obchodování s emisemi (European Union Emissions Trading Scheme, EU ETS), který byl přijat již před mnoha lety, ale nyní se vymkl kontrole.

Chceme pomocí petice formátu Evropské Občanské Iniciativy ( jeden milión podpisů minimálně v sedmi zemích EU) požadovat po Evropské komisi zastavení obchodu s emisními povolenkami, přejeme si vyvolat diskuzi o projektu Green Deal a jeho dopadech na Evropu a její obyvatele a chceme dát tak prostor ke smysluplnému boji za lepší životní prostředí a ochranu před klimatickými změnami.

Přejít nahoru